Za dveřmi

Za dveřmi začíná jako obyčejný návrat domů po dlouhém pracovním dni. Myšlenky jsou ještě plné mailů, povinností a stresu, který se vleče až ke dveřím bytu. Jenže někdy stačí jeden pohled, jedno ticho a zavřený prostor, kde se všechno přepne. Erotická povídka o touze, blízkosti a o okamžiku, kdy tělo převezme kontrolu a svět za dveřmi přestane existovat.

Filip se zastavil u dveří. 
V aktovce lovil klíče od bytu. Telefon si přidržoval ramenem u ucha. 
“Ano, samozřejmě. Podívám se na to hned zítra ráno.” 
V chodbě se ozvalo cinkání klíčů. Jednou rukou odemykal a druhou si zapisoval poznámku do smartphonu. 
Jeho mysl byla na několika místech zároveň. Jen ne tam, kde se nacházelo fyzicky jeho tělo. 
Měl práce nad hlavu. Čím více zabral, tím více úkolů se mu vrátilo zpět. Naplňoval osud každého korporátního manažera. 
Mechanicky uklidil boty do botníku a pověsil kabát. Plánoval si nalít whiskey s vodou a ukrýt se v pracovně. Má šanci vyřídit ještě pár mailů, než bude večeře. 
“Miláčku? Už jsi doma?” hlas Lucie se ozval ze zadní části bytu. 
“Jo, jsem doma. Jen-“ 
“Můžeš mi tady s něčím pomoct, prosím?” 
Musel se zhluboka nadechnout, než odpověděl. Jeho partnerka byla právě pohlcena úpravami interiéru. Malichernou činností, která se nevešla do jeho nabitého programu. 
“Hned tam budu!” odhadoval, že je v ložnici. Zřejmě potřebuje poradit, kam má pověsit nějaký obrázek nebo přesunout knihovnu o dva centimetry.
Na moment se zastavil u zrcadla v chodbě. Dívala se na něj unavená tvář. Tmavými vlasy a strništěm prosvítaly první šediny. 
Navzdory pracovnímu vytížení se držel v kondici. I když se mu ohrnuté rukávy košile nenapínaly přes bicepsy tak těsně jako dřív. 
“Tak kde jsi?” 
“Už běžím!” 
Otevřel dveře do ložnice. Lucie se ale neprocházela po místnosti se svinovacím metrem v ruce, jak očekával. 
Ležela na posteli v pozici, v jaké si běžně četla knížku před spaním. Trup vyvýšený za podpory dvou polštářů. Jednu nohu přehozenou přes druhou. 
Ale neměla knihu a byla úplně nahá. Na ramenou jí splývaly kudrliny rusých vlasů. 
V zelených očích se leskla touha. 
“Málem jsem začala bez tebe.” říkala to, jakoby mu vyčítala, že přišel pozdě k večeři.
Vážná tvář se rozzářila v úsměvu. Zvedla nohu a položila ji na okraj postele. 
Z toho výhledu FIlipovi vyschlo v krku. Jeho srdce se rozbušilo, jakoby dostal injekci adrenalinu. Ve slabinách ucítil mravenčení. 
Udělal krok vpřed, ale zarazila ho zvednutou dlaní.
“Ne tak zhurta,” prsty levé ruky začaly kroužit kolem ztuhlé bradavky “nejdřív mi pověz, co bys se mnou teď udělal.” 
Druhou rukou sjela po bříšku a začala se hladit v tříslech. 
“Chci ochutnat tvý tělo.” 
“A kde přesně?” 
“Nejdřív tě políbím na pusu.” 
“Tady?” Lucie si ukázala na rty a špičkou prstu po nich mírně přejížděla. Druhou rukou si stále tiskla levé ňadro. 
“Jo, potom bych se přesunul na tvůj krk.”  
“A co dál?” vybízela ho. Její hlas se trochu třásl. 
“Líbal bych a hladil tvoje prsa,” řekl. Dlaně napodobovaly jeho slova a klouzaly po částech těla, které právě zmiňoval.
“Potom bych pokračoval přes tvý bříško…” i Filipův hlas byl teď roztřesený vzrušením. V kalhotách mu sílil tlak, jak se jeho touha stupňovala. 
“… a dolů na tvoje stehna. Pak bych se vrátil na to nekrásnější místo.” 
“Dělej!” vyzvala ho vzrušeným hlasem “Řekni, co bys udělal!”
“Ochutnal bych tvoji kundičku, lásko!” 
Pravou rukou se pohladila v klíně. Druhou ruku zvedla do vzduchu ve známém zvacím gestu. Zatímco se k ní blížil, košile z něj doslova odlétla. 
Přesunul se nad ní a začal naplňovat svá předchozí slova. Líbal ji na rtech. Dychtivě mu vyšla jazykem vstříc. Zatímco klouzal ústy po jejím krku k ňadrům, její prsty se mu zatínaly do zad. Hladila ho po vlasech, když se pomalu dopracoval mezi stehna. 
Zachvěla se, jak se jí dotkl jazykem. 
Kmital jím do různých směrů. Kreslil abstraktní obrazy neviditelným inkoustem. 
Potom do ní vsunul jeden prst.
“Ach, ano!”  
Jeho doteky se střídaly s přesností, která ji dováděla k šílenství. Nejprve ji velmi pomalu kolíbaly. Vzápětí zvolna, ale nekompromisně zrychlovaly. 
Když přestal a zvedl se na kolena, ještě se celá třásla. 
Posadila se. Líbala ho na hrudi. Její ruce rychle a obratně rozepnuly pásek. Kalhoty klesly ke kolenům. 
Filipovy prsty si hrály s kadeřemi vlasů, zatímco jej brala do úst. Neoplácela stejnou mincí. Byla dychtivá a její pohyby byly rychlé. 
Z úst mu unikaly stále hlasitější vzdechy.
Mírně se odtáhl. Vzal její hlavu do dlaní a vedl ji nahoru. Potkali se ve vášnivém polibku. 
Společně se položili na postel.
Její nohy obepjaly jeho pas. Bral si ji lačně. Cítil, jak mu nehty na lopatkách drásají kůži. 
To ho povzbuzovalo. Jakoby ho ovládla nějaká živočišná síla on se nedokázal kontrolovat.
Pak se Lucie vzepjala na loktech a společně se překulili na druhou polovinu postele. Stále spojeni. 
Ona teď byla nad ním. Ruce opřené o pevný hrudník. Konečky vlasů ho lechtaly v obličeji. 
Její tělo bylo jako vlna, která se stále vrací v intenzivním příboji. Luciina kůže se leskla potem. Ochutnával ho z jejích ňader. Svými boky ji vycházel vstříc. 
Jejich horká těla se kolíbala v dokonalé souhře. Dokonce se zdálo, že i dech mají naprosto sladěný. 
Náhle se o něj opřela celou vahou svého těla. 
Moře se rozbouřilo a oni se ztrácely v jeho divokých vlnách. 
A pak je ten mohutný příboj zasáhl oba dva takřka ve stejný moment. Odnesl je někam daleko za horizont, kde se společně rozplynuly v bílém šumu. 
Ležela na něm a tiše mu oddechovala do ucha. On ji hladil po zádech. 
“Jak bylo v práci?” zeptala se, potom co se překulila vedle něj. 
“Víš, že už ani nevím…” opravdu si nevzpomínal. Všechen stres zůstal někde před dveřmi do ložnice. 
“Jednu věc vím ale jistě,” pokračoval “teď půjdu do sprchy a hodil by se mi někdo, kdo mi umyje záda.” 
“Hmm, tady si někde věří na další kolo.” 
“Dneska si věřím i na celej závod.” 
Ještě se smály, když za sebou zatahovali závěs sprchového koutku.